Vycházíme z toho, že nemoci psychotického okruhu vycházejí z nesprávně vedených neuronových drah. Změněné hladiny dopaminu a serotoninu jsou důsledky, nikoli příčiny. Neuronvé dráhy, které vedou k duševním poruchám, lze ovlivňovat žádoucím směrem pomoci léků, jako jsou antipsychotika a antidepresiva, které pro naši potřebu označujeme jako takzvané hardwarové metody. Ty je potřebné doplňovat kvalitními terapeutickými přístup, ke kterým patří i perfektní zvládnutí subjektivity problémů jakožto finální fáze léčebného procesu. Obecně lze říci, že kognitivně behaviorální terapie umožňují novou výstavbu neuronové sítě. Dlouhodobá emocionální stabilita, tedy i život bez léků, je možná, i když může jít o extrémně pracnou záležitosti. Terapeutické metodiky je potřeba postupně vyvíjet.  Je vhodné množství léků trvale snižovat.