V rámci projektu výuky emoční stability pracujeme s hypotézou, že k vysvětlení vzniku řady závažných duševních poruch a onemocnění vystačíme s fenoménem plasticity neuronů a s existencí emocionálních center v lidském mozku. Oba tyto předpoklady jsou mnohokrát vědecky potvrzené a přijímané jak vědeckou tak i širokou veřejností.
Ve velmi zjednodušeném pohledu bychom mohli říci, že plasticita neuronů, která je za normálních okolností základem lidské paměti a veškerého myšlení, může vést k nadměrnému množství spojů k emočním centrům. Za nepříznivých okolností můžou tyto nadměrné spoje (excesivní konektivita) vést až k tomu, že dotyčná osoba je vystavena nepřetržitě extrémním negativním emocím, což v důsledku vede až ke ztrátě smyslu jakéhokoliv konání a ke kolapsu všech aspektů lidského života. Při schematickém znázornění mikroskopické podstaty tohoto jevu používáme níže zobrazené schéma.
